pátek 11. srpna 2017

Když psal o lásce Tolstoj, Shakespeare & London...

...a mnozí další. Sbírku psaní a básní od největších mužů historie budou čeští čtenáři znát především z filmu Sex ve městě. Tehdy z knihy předčítala svému vyvolenému, panu Božskému, hlavní hrdinka Carrie Bradshaw a Bethoweenova slova "navždy tvé, navždy mé, navždy naše" se stala jakýmsi symbolem jejich lásky, ikonickým mottem. Od té doby se po sbírce shánějí tisíce žen a loni na podzim konečně vyšla v českém překladu. 

středa 9. srpna 2017

Zátopek: Komiks o životě velkého sportovce i člověka

Když jsem byla dítě, komiksy jsem milovala. Jak jsem ale dospívala a pomalu přecházela od grafických románů ke klasickým, kreslené příběhy se z mé knihovny i života vytratily úplně. Až minulé léto jsem se k nim vrátila, když jsem "přečetla" skvělý finský komiks s názvem Sojčák. A protože mi připomněl, jak úžasné mohou některé komiksy být, nechala jsem se letos zlákat znovu - tentokrát okouzlující biografií Emila Zátopka z dílny spisovatele Jana Nováka a výtvarníka Jaromíra Švejdíka alias Jaromíra 99.

neděle 30. července 2017

Malý život aneb emocionální realismus Hanyi Yanagihary

První jiskru inspirace k napsání románu Malý život prý v Hanye Yanagihaře zažehl pohled na fotografii Diane Arbusové Přetočený muž ve svém hotelovém pokoji. Deset let o tom obrazu podle svého článku o procesu tvorby Malého života, který sepsala pro magazín Vulture, přemýšlela a chtěla ho doplnit textem. Chtěla vytvořit příběh o mužském přátelství a portrét samoty, jejím specifickém druhu, který znají jen obyvatelé velkoměst. A především chtěla vdechnout život komplikované osobě, protagonistovi, kterému už v jeho malém životě nikdy nebude lépe...


neděle 9. července 2017

Pohnuté osudy a reální hrdinové. Román To prší moře jde s emocemi na dřeň

Román To prší moře z roku 2015 je druhou knihou z pera spisovatelky Radky Třeštíkové. Ačkoliv je podle mnohých recenzentů a kritiků tím nejlepším, co právnička z povolání a matka dvou dětí napsala, trochu neprávem stojí ve stínu veleúspěšných Bábovek, které vyšly loni. A nový román Osm s detektivní zápletkou tento neobyčejně citlivý příběh možná upozadí ještě víc. Tak jsem se pro vás rozhodla sepsat pár důvodů, proč byste ho v knihkupectví či knihovně měli přestat míjet, vykouknout zpoza stránek Bábovek nebo "Osmičky" a začíst se do příběhu, který je syrový, reálný, a přesto není nasáklý patosem...

sobota 8. července 2017

Za vším hledej kočku

Ač je Michaela Klevisová jednou z nejplodnějších českých detektivkářek (na kontě má už čtyři knihy s detektivem Bergmanem v hlavní roli - a v srpnu vyjde pátá), sama říká, že si čas od času ráda odběhne k psaní povídek. I když její detektivky nestojí na násilí a krutosti, ale spíš na práci s psychologií, pořád zpracovávají těžkopádnější témata než povídky, které jsou její "srdcovkou" a určitou formou relaxace. Štěstí je zadarmo je už třetí sérií kočičích příběhů, kde ale na rozdíl od těch předešlých jako protagonisté občas vystupují i psi. 

úterý 4. července 2017

Víla ve Stromovce

Světlé vlasy do pasu, modré oči, bledá pleť. Růžová sukně, krajka a čelenka z květin. Prochází se bosa parkem, víla uprostřed velkoměsta. Ve vzduchu vůně čerstvého léta, na kůži hladí vítr a tančí paprsky odpoledního slunce. Ačkoliv Eva působí křehce, ladně, ve skutečnosti jsem se u žádného focení takhle nezasmála. "Hopsám si tu jako víla, co hledá svého víláka," komentovala každý svůj pohyb, který vypadal jako baletní variace. Skoro se mi nechtělo věřit, že Eva vlastně nikdy profesionálně netancovala. Hraje tenis. A studuje policejní akademii. A přesto na těch éterických fotkách, které se mi podařilo zachytit, vypadá jako bytost, která se v tomhle světě ocitla náhodou...

sobota 1. července 2017

Tančit s větrem

Po dlouhé době jsem konečně vyrazila fotit. Zase do Divoké Šárky, tentokrát s rusovlasou Natálkou. Když jsem v Praze, nejraději bych fotila (a žila) jenom na tomhle místě. Má takovou podmanivou atmosféru, díky skalám a vysoké trávě ani nepůsobí jako pražská periferie, ale spíš jako kousek světa, co tak nějak existuje v tom našem, a přesto je někde daleko, v paralelním vesmíru. A během západu slunce to celé působí ještě magičtěji. Až se z toho člověku chce tančit... 

čtvrtek 22. června 2017

Balabán píše o smrti naléhavě i s něhou, patosu a kýči se úspěšně vyhýbá

Zeptej se táty je posledním dílem prozaika, publicisty a překladatele Jana Balabána, který zemřel krátce před jeho dokončením v jednapadesáti letech. Možná v předtuše toho, co se blížilo, možná vlivem nešťastných událostí ve vlastním životě, autor téma smrti protknul celým románem. Nesnažil se cokoliv zlehčovat a psal o všem upřímně a bez obalu, naléhavě, a přitom s něhou. 



pondělí 24. dubna 2017

Jedničky a nuly: Příběh internetu v Grombířově podání fascinuje

Prvotina vystudovaného scénáristy a dramaturga by možná nebyla takovým úspěchem, kdyby neměla téma na české poměry tak výrazné a netypické. A kdyby se Tomášovi Grombířovi nepodařilo namíchat poutavý příběh jednoho na první pohled docela obyčejného kluka a pozoruhodnou faktografickou linii v takovém poměru, který čtenáře obohatí a zároveň baví.




středa 12. dubna 2017

Road Trip po Andalusii

Znám jeden citát, který zní: "Z věcí, co uvidíš během cest, nejdřív ztratíš řeč. A potom se z tebe stane vypravěč." Tohle je sice jen neobratný překlad anglické verze, ale přesto vystihuje to, co na cestování miluju nejvíc. Zažijete tolik věcí, které jsou na míle vzdálené vašemu běžnému životu, že se ve vás něco pohne, rozbije a zase slepí dohromady, ale trochu jinak než to bylo dřív. Přeskupení substance. Každý kilometr světa, který poznáte, lidi, co na něm potkáte, to ve vás zanechá svůj podpis, formuje vás to. Některé cesty míň, jiné víc. Andalusie toho ve mně svou nekonečnou pestrostí zanechala mnoho a já bych to teď ráda předala dál prostřednictvím fotografií a slov. Pojďte se se mnou na chvíli projít tímhle okouzlujícím jihošpanělským regionem. :) 


úterý 14. března 2017

Únava materiálu: Evropa očima uprchlíků


Laureát Magnesie Litery za prózu z roku 2012 získal v letošním patnáctém ročníku českého literárního ocenění další nominaci. Tentokrát za novelu s aktuálním tématem uprchlické krize Únava materiálu. Jak se mladému autorovi povedlo tak kontroverzní námět, který, jako všechny velké historické mezníky, láká tolik autorů napříč světem, zpracovat? 

pátek 10. března 2017

Volá Londýn aneb prodloužený víkend v britské metropoli

Je deset večer, čtrnáctého září. S čtveřicí kamarádek přijíždíme po celodenním cestování a vláčení se s těžkými kufry do hostelu vzdáleného jen pár minut jízdy metrem od centra pulsujícího Londýna. Našly jsme ho docela snadno, a to i přes náš neexistující orientační smysl. Někdy v tu chvíli si zamilováváme aplikaci Mapy offline a Kristýnin mobil se stává naší pravou i levou rukou, bez něj jsme doslova ztracené.

pondělí 6. března 2017

Ziburovo pěší putování Nepálem a Čínou

Netypický cestopis čtyřiadvacetiletého Ladislava Zibury hýřící vtipem i důvtipem vás zavede do vysokých hor Nepálu a malých vesniček na březích čínských řek, nejednou se hlasitě zasmějete a možná se "Zibiho" cestami inspirujete a sami vyrazíte na pěší túru do nějaké exotické destinace. A možná o tom taky napíšete knihu.



pátek 3. března 2017

PHOTO DIARY | Únor

Vysokoškolské prázdniny skončily a je na čase vrátit se zpátky na přednášky. Abych byla upřímná, skoro jsem si nevšimla, že nějaké volno bylo. Hledala jsem si práci, strávila spoustu hodin focením a editováním své knihy, fotek, článků, sem tam si odskočila na brigádu... Takže moje volno bylo spíš pracovní a z toho plánovaného válení zase nic nevzešlo. Asi to už holt neumím tak jako dřív. 


sobota 18. února 2017

Střípky vztahů, Mapa Anny

Mapa Anny nadějného spisovatele Marka Šindelky, který už má ve svých třiatřiceti letech na kontě mnoho významných literárních ocenění (Cena Jiřího Ortena nebo Magnesia Litera), je jedním z děl, o kterých jste v uplynulých letech mohli slyšet na každém rohu - útlá sbírka povídek se na některých školách dokonce prodrala na seznamy povinné četby k maturitní zkoušce, o Šindelkova autorská čtení je velký zájem a mladý autor tak nabývá na popularitě podobně jako před pár lety Kateřina Tučková se svými díly Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně. Co je na jeho próze tak zvláštní a poutavé? 

středa 15. února 2017

A co když to nebyla Nehoda?

Debut C. L. Taylor The Accident vyšel v Británii už v roce 2014. U nás byl paradoxně dřív publikován druhý počin autorky Lež (The Lie), který se stal žánrovým hitem loňského léta. Pár měsíců na to se českého překladu dočkala i prvotina Nehoda, koncem června nakladatelství Domino pustí do světa i třetí psychothriller Zmizelý (The Missing). Je Nehoda ale tak dobrá, jako její "předchůdkyně" Lež a vyplatí se v červnu v knihkupectví sáhnout po dalším autorčině díle?






pondělí 13. února 2017

Into the Woods

V neděli jsem se sestřenicemi Evou a Eliškou jela fotografovat do lesů v okolí Sečské přehrady a zříceniny hradu Oheb. Fotografie, které vznikly, vypadají díky kouzelné přírodě, tajemným troskám a mrazivému počasí trochu jako z pohádky, trochu jako z prostředí kanadské roadstory...


















neděle 5. února 2017

PHOTO DIARY | Leden

Leden = zkouškové období. Aspoň pro vysokoškoláky. Pro některé muka přetrvávají ještě do února, mně to naštěstí skončilo už třiadvacátého ledna, a tak jsem jednadvacetiny mohla slavit v pohodě a s vědomím, že mám zimní semestr úspěšně z krku. Přesto jsem toho kvůli studijním povinnostem v lednu moc nestihla a všechno jsem doháněla až v posledním týdnu. Focení, dočítání báječného Vlčího ostrova, chození do kina, oslavy, plesy. Ale byla to skvělá odměna za všechno to úsilí!


úterý 24. ledna 2017

Útěk do kanadské divočiny s Kerouacem v sukních

Vlčí ostrov. Autobiografický román norské spisovatelky, která se rozhodla bojovat s psychickými problémy po svém. Přes varování lékařů sbalila svůj život do batohu a odjela na několik měsíců na vlastní pěst do nelítostné kanadské divočiny, aby vyléčila rány zasazené životem návratem k přírodě v tom nejhlubším významu těchto slov.



neděle 1. ledna 2017

Tak trochu prosincový fotodeník

Co ten název? Nejdřív jsem si říkala, že do ohlédnutí se za posledním měsícem roku 2016 dám logicky jenom zážitky a fotografie z prosince, ale protože jsem s vámi v říjnovém a listopadovém chaosu stěhování, začínání na univerzitě a tak podobně nestihla sdílet vše, co bych sdílet chtěla, rozhodla jsem se sem umístit i nějaké zážitky z podzimu. A taky prvního dne (a noci) letošního roku a nějaké to knižní shrnutí... No, je toho docela dost, tak jdeme na to! :)