středa 31. srpna 2016

PHOTO DIARY | Srpen

Poslední srpnový den = čas na shrnutí srpnových zážitků. Letošní poslední letní měsíc byl hektičtější, než jsem kdy zažila. Vloni touhle dobou jsem sice chodila dennodenně do práce, ale jelikož mě vůbec nebavila a sedět dvanáct hodin na zadku byl úmor, tak mi léto plynulo tak zvláště ucouraným, nezáživným tempem. Zkrátka jak by řekl Vančura, tento způsob léta zdál se mi poněkud nešťastným. Na rozdíl od toho letošního...

pondělí 29. srpna 2016

Dovolená snů nebo noční můra?

Po delší době jsem měla chuť přečíst si nějaký dobrý thriller. Podle mých představ to měla být kniha temná, napínavá, plná šokujících zjištění, zkrátka učiněný page-turner, jak by řekli anglicky mluvící recenzenti. Dokázala Lež britské autorky C. L. Taylor má očekávání splnit?


středa 24. srpna 2016

Toulat se po hvězdách

 Seděla jsem na lavičce a čekala na ústní část přijímaček z anglistiky, když si ke mně přisedla jedna milá a inspirativní slečna a daly jsme se do řeči. Samozřejmě jsme hned začaly rozebírat seznamy přečtené literatury, které jsme si ke zkoušce přinesly. V jejím seznamu byl Tulák po hvězdách. Líbil se mi ten poetický název. "Je to dobrý?" zeptala jsem se. "Dobrý? Je to skvělý," odpověděla. A tak jsem se stala čtenářkou Jacka Londona. 

neděle 14. srpna 2016

Uvnitř tajemné truhly

Jméno Adriaan van Dis mi před týdnem prakticky nic neříkalo. Ještě jsem totiž neměla v hlavě neobyčejný příběh jeho života. Života jeho matky. Neznala jsem podmanivý autorský styl, kterým své vyprávění podal. Netušila jsem, jak moc se mě dokáže dotknout kniha, o které jsem předtím nevěděla zhola nic. Od teď už pro mě bude jméno Adriaan van Dis představovat záruku kvalitní literatury. Tak dobře vybroušený literární diamant se mi totiž letos do ruky ještě nedostal. 

středa 10. srpna 2016

Pět dní na Moravě

S psaním tohohle článku jsem otálela ze dvou důvodů. Prvním je, že jsem od neděle v Praze na stáži v Cosmopolitanu a když dorazím do bytu, jsem většinou unavená, takže jen koukám na Přátele, dokud neusnu. A druhým důvodem je, že jsem nešťastnou náhodou přišla skoro o třetinu fotek, které jsem na Moravě pořídila, takže jsem byla po návratu příliš mrzutá, než abych se pokoušela z těch, co mi zbyly, dávat dohromady článek. Ale rozhodla jsem se přes nevrlost i únavu přenést a něco o našich pěti krásných dnech napsat. Přece jen to byla dovolená, která si zmínku rozhodně zaslouží. :) 

pátek 5. srpna 2016

Milý Johne

Sparksovy romány - "sparksovky". Tohle slovo bych nejraději pasovala na literární termín, protože Nicholas Sparks, ač píše v podstatě běžné milostné romány, má vlastní styl, který je tak osobitý a zvláštní, až vytváří ze svých knih psaných v jednom z klasických žánrů něco nového. A přitom důvěrně známého. Je to prostě Sparks. Mistr cukrář. Romantik. Ale také filozof moderní doby.