pátek 29. července 2016

10 Instagram účtů, které stojí za to sledovat

Tenhle článek bude tak trochu o sociálních sítích. Respektive o jedné - mojí nejoblíbenější. Instagram. Mánie mě zastihla sice o rok později, než většinu mých kamarádů, ale zato pořádně. Ze všech sociálních médií je to právě Instagram, který mi spolkne nejvíc času. A má to svůj důvod. Nejenže miluju postování vlastních zážitků, fotek knížek a milou komunitu, ale především mám na téhle síti své favority, oblíbence, kteří mě inspirují, motivují a ohromují svými fotografickými i jinými umy. Tady je malá ochutnávka pro případ, že byste ještě sami nebyli jejich "followery". Po dočtení budete. Slibuju. 


pondělí 25. července 2016

PHOTO DIARY | Červenec

V červnu jsem napsala/nafotila první fotodeník, jen tak na zkoušku a vám se líbil, za což jsem neskutečně vděčná! Proto, ačkoliv ještě není úplný konec července (ale já už to nemůžu vydržet), je tady fotodeník no. 2. Jak vypadal ve fotografiích můj červenec?

neděle 17. července 2016

ČTĚTE! (Pokud chcete fotografovat lépe)

Když jsem začínala s focením, moc jsem se nezaměřovala na technickou stránku věci (protože jsem ji ani neznala), prostě jsem fotila a ono to vždycky nějak vyšlo. S rostoucí touhou zlepšovat se v něčem, co mě baví a v čem chci být jednou vážně dobrá jsem si ale řekla, že je načase sáhnout po první příručce a seznámit se se svým stroječkem o trochu lépe.

úterý 12. července 2016

O psaní

Nedávno se mě teta zeptala, proč mám vlastně ráda psaní. Seděly jsme na balkoně, pily víno a já se zadívala na Prahu zalitou září zapadajícího slunce a představila si samu sebe v následujících letech, jak se budu protloukat životem toho krásného velkoměsta, hledat příležitosti a snažit se uspět v tom, co mě naplňuje. A musela si přiznat, že jsem nikdy nepřemýšlela nad tím, proč mám psaní ráda. Vždycky jsem to považovala za součást sebe samé, bavilo mě to a nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, proč to tak je. Ale ta otázka mě k tomu přiměla. A mě napadlo, že bych nad tím mohla zauvažovat tady, způsobem, jaký je mi nejpříjemnější - totiž psát o psaní. 

středa 6. července 2016

Moje seznámení s Fulghumem

Skoro se stydím, že čerstvá novinka Poprask v sýrové uličce Roberta Fulghuma je zároveň mým seznámením s tímto autorem. Ne že bych o Fulghumovi nikdy neslyšela, moc dobře si pamatuju, že jsme ve druháku na střední psali slohovku, která vycházela z jeho textu "Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce" a pamatuju si i to, že jsme si o něm v literatuře o dva roky později povídali a že jsem si ho zapsala na seznam autorů, které si chci přečíst. Ale znáte to. Seznam knížek a autorů, které si chceme přečíst, je dlouhý a odškrtávání jde pomaleji, než bychom chtěli. Takže děkuji Janě z What Jane Read za to, že s Fulghumem udělala tak krásný rozhovor, že knížku představila na YouTube kanálu Martinus, a pak samozřejmě samotným Martinusákům, že mi knihu poslali a já konečně mohla zjistit, co že na tom Fulghumovi všichni mají.