pondělí 20. června 2016

Volba Nicholase Sparkse

Volba od Nicholase Sparkse je na českém knižním trhu poměrně čerstvou novinkou, ve skutečnosti se jedná o jedno z autorových starších děl - v anglickém originále vyšlo poprvé v roce 2007 a okamžitě si získalo oblibu milionů čtenářů po celém světě. Jak obstálo u mě?


Co se asi hodí říct nejdřív je, že je to typická "sparksovka" - milá, oddychová, přemýšlivá a samozřejmě romantická, proto si myslím, že fanoušky tohoto spisovatele (a že jich je opravdu hojný počet) zklamat nemůže. A protože mám sama Nicholase Sparkse moc ráda - s oblibou ho nazývám svou první literární láskou - nezklamala ani mě. 
Příběh reflektuje osudy dvou mladých lidí, zdravotní asistentky Gabby a veterináře Travise, kteří jsou zprvu jen sousedy a dokonce si pěkně lezou na nervy. Postupně si ale začnou uvědomovat, že se štvou právě proto, že jeden k druhému cítí vzájemnou náklonnost, zamilují se, vezmou se, mají děti a žijí šťastně, dokud je nerozdělí vážná nehoda, po níž Gabby upadne do kómatu a před Travisem stojí zdrcující volba: má svou ženu nechat jít nebo ji nechat přežívat na přístrojích?
Sparks zasadil Volbu, tak jako většinu svých knih, do prostředí Severní Karolíny, které v průběhu díla krásně popisuje; mořský příboj, písečné duny, jasnou hvězdnou noc a pohodovou atmosféru léta u oceánu. Tohle osobně považuji za jeden z nejpoutavějších aspektů na Sparksově tvorbě - svými popisy přírody a nálady dokáže čtenáře magicky přenést na ono místo, až má člověk pocit, jako by s postavami románu seděl na verandě, pozoroval příliv zalitý barvami západu slunce a popíjel s nimi sklenku vína. I tohle je část té Sparksovy věhlasné romantiky. Nejde jen o sladká slova, polibky, velká gesta, ale jednoduché každodenní věci, které umí perfektně zachytit. 
Když už jsem zmínila postavy, ve Volbě mi paradoxně ani tak neučarovala dvojice hlavních postav - Travis a Gabby - jako Travisova sestra Stephanie. Ta její upřímnost, sebedůvěra a drzost byly příjemným osvěžením snad i proto, že Sparksovy postavy většinou takové nejsou. A nesmím opomenout Mobyho a Molly - psí hrdiny, kteří v podstatě svedli ty lidské dohromady.
Nicholas Sparks se podle mého většinou drží hesla, že méně je více, a vybírá si ke zpracování jen několik motivů, které rozpracuje třeba do několika dějových linií, ale rozhodně nepracuje se složitou kompozicí, vrstvením příběhu atd. Avšak vždycky se mu podaří předat to podstatné; poselství jsou pro něj typická stejně jako krásné popisy, dojemné scény a schopnost dokonale zachytit kouzlo okamžiku.
U Volby tomu bylo přesně tak. Autor nepřichází s ničím novým, všechno, co píše jsem už četla, viděla, slyšela mockrát a mám pocit, že kdyby nebyl autorem tak známým a oblíbeným, s Volbou by díru do světa nejspíš neudělal, ale jeho vypravěčský styl je prostě jedinečný a jeho prostřednictvím kápne přesně na notu. A umí to tak, že mu odpustíte i poměrně častá klišé, která se v knize vyskytují.
Co ale musím vytknout je rozdělení knihy. První část, která popisuje vlastně jen setkání a čerstvou lásku hrdinů, je sice krásná a bez ní by to nebylo ono, ale tak nějak zbytečně dlouhá a přitom uspěchaná. Vše se odehraje během jednoho týdne, ale vydá to bezmála na dvě stě stran. A druhá část, která je značně pesimističtější, nás přenáší o jedenáct let kupředu do života plného strastí, který je poznamenán nadcházející volbou. Ta je ale o poznání kratší, podle mě se z toho dalo vykřesat o trochu víc. Přece jen, tahle krizová situace byla hlavním vyvrcholením díla, takže mě mrzí, že Nicholas odběhl od stroje dřív, než se do ní opravdu ponořil. Na druhou stranu, možná dobře, aspoň se tak vyhnul přemíře patosu.
Abych to shrnula, pokud jste od autora ještě nic nečetli a chtěli byste, doporučila bych začít se Zápisníkem jedné lásky, který mi i přes svou útlost připadal nejpropracovanější a taky nejlépe demonstruje styl autorova psaní. Potom prostě uvidíte, jak vám Sparks sedne. No a pokud už patříte mezi milovníky Sparksovy tvorby, pak pro vás Volba bude tou správnou volbou. 


P.S. Obálka je opět prostě nádherná! Tahle zlatá edice je jedna z nejvyvedenějších, co znám.

P.P.S. Za výtisk a krásný vzkaz děkuji knihkupectví Martinus!

8 komentářů:

  1. Nikolase Sparkse pořád nějak obcházím a ani vlastně nevím proč :-) Přitom si při čtení recenzí vždycky říkám, že to by se mi mohlo líbit. Viděla jsem akorát film Zápisník jedné lásky a z toho jsem byla nadšená (jasně, film a kniha se nedá moc srovnávat, ale věřím, že tak odlišné to nebude...) Myslím, že mu věnuju nějaký ten prázdninový týden :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to zkus, já bych ti doporučila na začátek právě ten Zápisník. :) Nebo možná Poslední píseň, ta je taky super. :)

      Vymazat
  2. Moc hezká recenze, Aničko. Svoji recenzi na Volbu jsem publikovala zrovna dnes a musím říct, že jsem byla z knihy úplně nadšená. Asi si mě ten příběh našel ve správný čas - byla jsem prostě unesená a Volba se okamžitě vyhoupla na příčku mojí nejmilejší sparksovky :) A ta zlatá edice je nádherná, to je pravda, ale vyfotit to jsou pro mě vždycky nervy :) Přeji hezký pátek a povedený víkend, měj se :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, Kristýnko. :) Mrknu k tobě, jsem zvědavá na detailní dojmy z četby. :)

      Vymazat
  3. No, spolupráce s Martinusem, to je spolupráce snů, co :)) Jinak od autora jsem ještě nic nečetla, ale občas si tyto oddychové věci ráda přečtu, tak si možná nejdřív přečtu ten zápisník. Ale ta obálka je úžasná :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to sen. :) Obálka je nádherná. :)) Dej vědět, až se ke Sparksovi dostaneš. :)

      Vymazat
  4. Tohle vypadá na pěknou knihu :) já četla pouze Nezapomenutelnou cestu, u které jsem plakala a plakala a tím objevila Sparksovo kouzlo, ovšem nemohu tyto knihy číst všechny za sebou, protože by to ztratilo romantický čtenářský požitek. Tuto knihu nejspíše zařadím mezi nějaké dva horory nebo fantasy :) Měj se, ahoj ;) Super recenze :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, díky za komentář a pochvalu. :) Dej pak vědět, jak se ti líbila, až si ji přečteš! :)

    OdpovědětVymazat