sobota 5. prosince 2015

Writing Forward

Jsem člověk, který více než cokoliv miluje psaní. Píšu odjakživa, s perem v ruce nebo notebookem na klíně jsem strávila už tisíce hodin. Ale přesto vím, že se ještě mám hodně co učit. I v padesáti, možná dokonce i na smrtelné posteli se budu mít pořád co učit. Ačkoliv je toho hodně, co stále nevím, už jsem se za devět let aktivního psaní něco naučila a ráda bych to tímto článkem předala dál. Snad vám, milí spisovatelé a umělci, přinese něco nového a užitečného. :)


ČTĚTE
Každý spisovatel je nejdřív čtenářem. Čím větší máte rozhled, tím víc témat ke zpracování kolem sebe najdete. Knížky inspirují, otevírají mysl. Nemluvě o slovní zásobě, kterou si čtením krásně rozšíříte a obohatíte.


VEĎTE SI DENÍK
Snažila jsem se vést si deník už odmalička. Nikdy mi to ale nevydrželo. Opravdu jsem se do toho opřela až ve druháku na střední. Deník mi hodně usnadnil život - doteď mi ho usnadňuje. A mimo to, díky němu mám jistotu, že každý den (nebo aspoň obden) něco napíšu.

POUŽÍVEJTE UMĚLECKÝ ZÁPISNÍK
Asi si říkáte, jak se liší tento bod od toho předchozího. Deník nebo zápisník, není to jedno? Ne, není. Deník je knížečka, kterou s sebou běžně netahám všude, kam se hnu. Umělecký zápisník ano. Ten zůstává permanentně v mé kabelce spolu s propiskou, abych si mohla zapsat cokoliv, kdykoliv. Kdo ví, třeba mě ve vlaku napadne námět na novou knihu, a kdybych si ho nezapsala, mohla bych zapomenout. Zápisník to jistí. Když v něm navíc po čase zalistujete (třeba během té tak dobře známé tvůrčí krize), najdete spoustu myšlenek, které můžete dál rozvíjet, a které by jinak byly ztraceny v nenávratnu. :)


NEPŘESTÁVEJTE SE DÍVAT
Za psacím stolem vás moc příběhů nenapadne. Ale venku, ať už v srdci pulsujícího města nebo v klidné přírodě, se těch nápadů nabízí tisíce. Všude kolem vás se něco děje a nikdy nevíte, která událost nakopne vaši fantazii a chuť psát. Proto mějte oči otevřené. 


VYTVOŘTE SI PROSTOR K PSANÍ
Mějte svoje "psací místečko". Může to být křeslo u krbu, váš psací stůl, postel, gauč, oblíbená kavárna, terasa, klidně i kuchyňská linka, když na to přijde. Důležité je, abyste se na to místo podívali a ihned cítili, jak vás to táhne k psaní. 


BLOGUJTE
Psát si blog je skvělý způsob, jak najít vlastní hlas a zvýšit svou schopnost uvažovat kreativně. Na většině kurzů tvůrčího psaní by vám zkušení lektoři řekli totéž. Nikdo vás nekoriguje, články si vymýšlíte sami, jste redaktory, fotografy (pokud máte foťák, co dělá fotky, které za něco stojí - to zrovna není můj případ), editory, grafiky a šéfredaktory v jedné osobě. To je přece úžasné!

SLEDUJTE BLOGY O LITERATUŘE A TVŮRČÍM PSANÍ
Ha - moment self-promy je tady! Ale vážně. Čtení blogů se zaměřením na psaní a literaturu je užitečná věc. Knižní blogeři (což jsou většinou šílení bibliofilové, co ale mají docela dobrý vkus na knihy) vám dají nezaměnitelné tipy a rady, co stojí za to číst a čemu byste se měli raději vyhnout, čímž předejdete zoufalému tápání v knihkupectví či knihovně, kdy nevíte, jaký titul si z toho moře knih máte vybrat. No, a blogy o tvůrčím psaní vám zase předhodí tvorbu jiných lidí, kterou můžete porovnávat s tou svou, můžete se učit z chyb druhých, ale i z toho, co dělají dobře, a prostřednictvím toho se zdokonalovat. Vymoženosti jednadvacátého století mají přece jenom něco do sebe!

DOVOLTE SAMI SOBĚ DĚLAT CHYBY
Proč byste se měli pořád snažit psát veledíla hodná Pulitzerovy ceny? Občas se na to vykašlete a pište si, co chcete, jak chcete. Nechte myšlenky plynout, vypněte toho vnitřího editora v sobě a užívejte si to!


ŠKRTEJTE 
Já vím, je hrozné, když musíte vyškrtnout odstavec, který vám zabral tolik času a je v něm ta krásná metafora, co jste tak pracně vymýšleli! Ale vždycky si musíte položit otázku: Je to skutečně důležité pro příběh jako celek? Většinou dojdete k závěru, že není. Samozřejmě tady nemluvím o tom, abyste text seškrtali tak, že z něj zůstanou jen holé věty, je to spíš o tom držet se zásady, že méně někdy opravdu znamená více. Klidně si pobrečte, i já tohle literární hrdlořezectví nesnáším, ale vážně není zbytí. Škrtat se musí.  

NEBOJTE SE KRITIKY
Všichni rádi posloucháme chválu. A je podstatná, protože nás motivuje k další tvorbě. Ale kritika (ta konstruktivní a z úst někoho, kdo tomu rozumí) je ještě užitečnější. Sami občas neodhalíte všechny nelogičnosti, zbytečnosti, chyby atd., nezjistíte, jaký vliv má váš text na nezaujatého člověka a neposunete se dál. Možná budete dobří, ale nikdy nebudete ještě lepší. Proto se nebojte a dejte svoji práci přečíst někomu, kdo se vyzná. Já mám soukromou kritičku (zdravím tě, Šarlot!) a nedám na ni dopustit. Jistě, občas nechcete po osmi hodinách tvorby povídky slyšet, že váš kritik "to těm postavám prostě nějak nevěří", ale je to nesmírně důležité pro váš budoucí rozvoj. Věřte mi.

Máte také nějaké rady a další tipy, jak se zlepšit v psaní? Napište mi je do komentářů, ráda se něco přiučím! Ode mě je to dnes všechno a nezapomeňte: Keep Calm and Write on!

4 komentáře:

  1. po zkušenosti, když jsem zapomněla nápad na článek, nosím s sebou vždy blok s tužkou, aby se to už nestalo :)) líbí se mi, jak jsi napsala ten první bod... :)) se všemi body souhlasím! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hodně lidí považuje umělecký zápisník za zbytečnost, já už ale po desítkách zmařených (rozuměj zapomenutých) nápadů vím, že je to naopak naprostá nezbytnost. :D Děkuji za milý komentář! :)

      Vymazat
  2. Ja síce nemám umelecký zápisník, ale mám zošit, kde si píšem všetky nápady na články, hlavné body, ktoré by som v nich chcela rozobrať. Ak mi niečo napadne a nemám ho pri sebe, pretože ho nenosím všade, je to obrovská vec, tak si to zapíšem do diára v mobile. Tam mám nápadov strašne veľa. Súhlasím, ale so všetkými bodmi. Najviac sa u mňa osvedčil blog, pretože aj keď som mala autorský blok a nebola som schopná dokončiť žiadny príbeh, mala som blog, ktorý ma nútil písať, a tak som mala pocit, že aspoň trochu kreatívne žijem. Rozhodne mi ale pomohol sa dostať z autorského bloku. Neviem si predstaviť, že by som ho nemala. :) Každopádne pekný článok, krásne si to napísala a vystihla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blog je opravdu skvělá věc. :) Tak nějak mě nutí psát, i když "nechci". Dala jsem si předsevzetí, že tentokrát ho prostě udržím v chodu. Je to báječný způsob, jak trénovat - psaní různých žánrů (pokud přispíváš fejetony, recenzemi, povídkami...), stylizaci textu, gramatiku, nemluvě o vlivu na kreativitu. A hlavně, když to člověk dělá s láskou, žejo. :) Děkuji za krásný komentář!

      Vymazat